Dlouhodobý nadměrný příjem živočišných bílkovin může vést ke zvýšené hladině homocysteinu v těle. To dále může být příčinou snížené kondice i jedním z rozhodujících faktorů pro rozvoj onemocnění cév a srdce, diabetu, rakoviny, ale i dalších chorob. Mezi živočišné bílkoviny se v tomto směru počítá bílkovina pocházející z masa, mléka nebo syrovátky.

V tomto článku si ukážeme, že nadměrné hladině homocysteinu v těle lze efektivně a v podstatě velmi snadno předcházet.

Co je to homocystein

Je třeba mít na paměti, že homocystein podobně jako cholesterol není žádný jed, který je třeba zcela potlačit, ale přirozená a pro fungování těla nezbytná látka. Konkrétně jde o aminokyselinu vznikající z methioninu, taktéž aminokyseliny, v rámci takzvaného methioninového cyklu. Tento složitý biochemický proces probíhá v každé buňce našeho těla. Jeho cílem je přeměna vstupní látky (methioninu) na látky další, které tělo dále využívá.

Vzniklý homocystein je přeměněn na cystein, který je téměř ze tří čtvrtin dále metabolizován na dobře známý glutathion. Tato látka je jakýmsi hlavním antioxidantem – má nejdůležitější roli v zamezování nárůstu tzv. oxidačního stresu – stavu, kdy v těle stoupá činnost volných radikálů poškozujících buňky. Působí proti němu samo o sobě a navíc posiluje činnost dalších antioxidantů v těle. Jednou z dalších látek metabolizovaných v těle z homocysteinu je taurin, který má stejně jako glutathion antioxidační účinky a je nezbytný pro přenos nervových signálů, proto je vysoce koncentrován v mozku a v srdeční svalovině. (1) Celý methioninový cyklus probíhá za nutné účasti vitamínů skupiny B2,B6 a B12.

Metabolismus homocysteinu

Co nadměrná hladina homocysteinu způsobuje

Za normálních okolností, tzn. při aktivním životním stylu a zároveň dostatečně pestré stravě, je hladina homocysteinu v normálu. Už při pouhém mírném zvýšení této látky způsobené např. nadměrným příjmem živočišné bílkoviny však dochází v těle k nežádoucím jevům. Jde zejména o aterosklerotické změny v tepnách (2,3) a následným vážným problémům – ischemickou chorobou srdeční, cévním onemocněním mozku a žilním trombózám. Studie prokázaly i souvislosti se zvýšenou hladinou homocysteinu a opakovanými spontánními potraty a komplikacemi během těhotenství. (4). Nenormální metabolismus homocysteinu také přímo souvisí s hladinou krevní glukózy, inzulinu, cholesterolu, kyseliny močové a vznikem diabetu (5,6.) Tím pádem také i s energetickým metabolismem, celkovou tělesnou kondicí a co je pro sportující populací důležité – s proteosyntézou a stavem svalové hmoty.

Co zvyšuje hladinu homocysteinu v těle

Obecně neaktivní životní styl a převážně živočišná strava. Můžeme však mít zvýšenou hladinu homocysteinu i když se pravidelně hýbeme, ba co víc, tvrdě sportujeme? Ano. U fitness populace se může vyskytnout zvýšená hladina homocysteinu díky nadměrné konzumaci živočišných bílkovin. Je to dáno i tím, že kravské mléko, produkty z něj (a také hovězí maso) má vysoký obsah methioninu a dalších látek, které mohou mít na hladinu homocysteinu vliv. V porovnání např. s kozím, ovčím mlékem, ale i lidským mateřským mlékem obsahuje mléko kravské methioninu mnohem více.

Problémem může být i to, pokud nehledíme na kvalitu živočišného proteinu. Skot ve velkochovech je totiž kvůli pozitivnímu vlivu na produkci mléka uměle methioninem dokrmován (7,8). To může jeho hladinu v nadojeném mléce ještě více zvyšovat. Samozřejmě nemluvě o dalších dobře známých negativních jevech spojených s velkochovy jako je užití hormonů a antibiotik.

Na živočišných proteinech samozřejmě není nic závadného, ale jejich každodenní konzumace bez přestávky či změny není pro tělo dlouhodobě vhodná. Jako vždy i zde platí, že bychom měli jednotlivé prvky suplementace čas od času měnit a nekonzumovat neustále to samé.

Jaké látky hladinu homocysteinu snižují

Zcela prokazatelně vitamíny B2, B6, a B12. Co však v případě, že nechceme tělo ochudit o bílkovinu a zároveň mu chceme pomoci hladinu homocysteinu snížit? Jako velmi efektivní se ukazuje užití rostlinné bílkoviny s přidanými volnými formami aminokyselin, které srovnatelně jako živočišná bílkovina podpoří proteosyntézu a zároveň zafungují jako očista pro tělo a obzvláště svalovou hmotu. Naprostou novinkou je pak spojení rostlinné bílkoviny, volných forem aminokyselin, enzymů a beta-ecdysteronu.(9,10) Ukazuje se, že tato kombinace má zároveň očistný, podpůrný a také restartující efekt.

Závěr

Jde tedy o ideální kombinaci, pokud chceme tělu ulevit, umožnit mu zregenerovat, očistit se, a zároveň se posunout na další úroveň v tréninkových výsledcích.

Doporučený produkt pro suplementaci: ProGEN+ Vemoherb

Autor článku: Tomáš Kouřil

Zdroje:

1. Faktory ovlivňující metabolismus homocysteinu u vybraných nemocí s komplexní etiopatogenezí. Veselá, 2007. Dostupné z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjy-oXqqOrpAhUSTcAKHcgkBI0QFjABegQIBRAB&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2F140008463&usg=AOvVaw2sCkhteTOJSSWoKl47xdVg
2. A Quantitative Assessment of Plasma Homocysteine as a Risk Factor for Vascular Disease. Probable Benefits of Increasing Folic Acid Intakes. Boushey, Beresford, Omenn, Motulsky. 1995. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/7563456/
3. Homocysteine and Cardiovascular Disease. Refsum, Ueland, Nygård, Vollset. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9509248/
4. Hyperhomocysteinaemia and Human Reproduction. Nelen. 2001. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11592447/
5. Homocysteine Metabolism in Diabetes. Wijekoon, M. Brosnan, J. Brosnan. 2007. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17956306/
6. Association of homocysteine with type 2 diabetes: a meta-analysis implementing Mendelian randomization approach. Huang. 2013. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3878883/
7. Změny ve složení mléka po dotaci dojnic vybraným aditivem. Tůmová. 2010. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=22758
8. Vliv diety, zejména obsahu dusíkatých látek, na množství a kvalitu mléčné bílkoviny a zdraví dojnic. Kudrna. Homolka. 2009. Dostupné z: https://vuzv.cz/wp-content/uploads/2018/03/Dojnice-2009.pdf
9. Phytoecdysteroids Increase Protein Synthesis in Skeletal Muscle Cells. Gorelick-Feldman. 2008. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18444661/
10. 20-Hydroxyecdysone increases fiber size in a muscle-specific fashion in rat. Tóth. 2208. Dostupné z: http://real.mtak.hu/6488/